Británie a Magna Carta

Británie a Magna Carta

Jak jeden dokument změnil demokratické dějiny?

Představ si, že žiješ ve středověké Anglii. Král si dělá, co chce, vybírá nesmyslné daně, zabírá půdu, rozdává tresty bez soudu a vůbec se neohlíží na to, co si o tom myslí jeho šlechtici a poddaní. Zní to jako docela špatný systém, že? Přesně tohle byl problém, se kterým bojovali angličtí šlechtici v roce 1215. A tak se rozhodli, že už toho mají dost.

V roce 1215 vládl Anglii král Jan Bezzemek (John Lackland). Byl to mladší syn slavného Jindřicha II. a bratr Richarda Lví srdce. Přezdívku „Bezzemek“ dostal, protože jako mladší syn původně neměl zdědit žádnou zemi. Na trůn nastoupil poté, co jeho bratr předčasně zemřel v boji, bezdětný.

Ironií je, že Richard Lví srdce byl v Anglii velmi populární, i když tam skoro nepobýval, zatímco jeho bratr Jan, který v Anglii pobýval celou dobu své vlády, byl mezi šlechtici nenáviděný, církev s ním měla spory a poddaní ho vnímali jako krutého vládce, protože neustále zvyšoval daně a vybíral vysoké poplatky, aby financoval své neúspěšné války. Ztratil skoro všechna území ve Francii, což byla obrovská ostuda, byl paranoidní a zrádný – údajně nechal zneškodnit svého synovce Artura, který měl na trůn větší nárok než on, a dokonce se dostával do sporů s papežem, což vedlo k tomu, že byla Anglie vyloučena z katolické církve.

Šlechtici už toho měli dost, a tak 15. března 1215 donutili Jana Bezzemka podepsat Magna Cartu, Velkou listinu práv a svobod, která měla omezit jeho moc. Stanovila například, že „král není nad zákonem“ a musí se řídit pravidly stejně jako ostatní, že „nikdo nesmí být uvězněn bez spravedlivého soudu“ nebo že „daně nesmí být zaváděny bez souhlasu šlechty“.

I když původně listina chránila hlavně práva šlechty, postupně se její myšlenky staly základem moderní demokracie, právního státu a lidských práv. Magna Carta inspirovala například americkou ústavu, Listinu práv OSN i britský právní systém.

Dnes je to jeden z nejdůležitějších dokumentů v dějinách – i když ne všechny její články stále platí, její myšlenka, že moc – i vládce – musí být omezena zákony, zůstává klíčová.

Jan sice dokument podepsal, ale pak ho okamžitě porušil, což vedlo k občanské válce. O rok později, v roce 1216, zemřel na úplavici (nebo možná na otravu) a jeho syn Jindřich III. po něm zdědil hodně problémů a Magna Cartu musel svým podpisem znovu potvrdit.

Celkově byl Jan Bezzemek považován za jednoho z nejhorších anglických králů, ale paradoxně právě díky němu vznikla Magna Carta, která ovlivnila celý svět.

Pokud se někdy vydáš do Londýna, můžeš si prohlédnout na vlastní oči hned několik originálů Magna Carty starých přes 800 let!

Překvapivě, Magna Carta nemá jen jeden originál, ale hned čtyři dochované exempláře z roku 1215. Ve středověku totiž nebylo běžné vystavovat jen jeden dokument: když král podepsal nějakou listinu, pořídilo se vícero kopií, které se pak poslaly do různých částí království, kdyby se třeba náhodou nějaká ztratila, shořela apod.

Dva originály najdeš v Britské knihovně v Londýně, další pak v Katedrále v Lincolnu a v Katedrále v Salisbury.

 

Martina